Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slavia Chlístov : Opatov 2:3 (0:2)

11. 6. 2018

Sestava Chlístova: Kuchařík Tomáš - Brestovský David, Svoboda Miroslav, Brestovský Petr, Uhlíř Jakub - Pokorný Jakub, Kocmánek Karel, Smolík Lukáš, Vídenský Milan - Hruška Roman, Granát Michal (64. Novák Rostislav)

Hosté začali utkání aktivně a bylo na nich vidět, že chtějí poslední svoje utkání letošní sezóny dotáhnout do vítězného konce. Jejich aktivita se jim vyplatila již v šesté minutě, kdy je poslal do vedení Ladislav Kabelka. Zaskočili nás na tolik, že jsme nebyli schopni se celý první poločas dostat do tempa. Hráli jsme velice špatně. Chyběla nám chuť do hry, aktivita, byli jsme bez jakéhokoliv pohybu a kazili jsme i ty nejjednodušší přihrávky. Za celý poločas jsme si prakticky nevypracovali ani jednu vyloženou brankovou příležitost. Svojí pasivitou jsme soupeři dovolili ještě jednou v probíhající devětatřicáté minutě skórovat. Tentokrát se trefil Radek Pokorný. Do kabin jsme tedy šli s dvoubrankovým mankem. Po přestávce jsme chtěli utkání otočit v náš prospěch. Od úvodní minuty jsme přidali na obrátkách. Začali jsme být aktivnější, zpřesnili jsme přihrávku a hlavně pohyb bez míče. Toto na soupeře platilo. Hned o úvodní minuty jsme hosty zatlačili na jejich polovinu a vytvářeli si jednu šanci za druhou. Soupeře jsme na naši polovinu pouštěli pouze v ojedinělých případech. Bylo jen otázkou času, kdy se nám podaří vsítit branku. Prvního úspěchu jsme se dočkali v probíhající pětapadesáté minutě, kdy  snížil na 1:2 Roman Hruška. Tato branka nás ještě více nakopla a bylo vidět, že opravdu chceme utkání otočit. O čtyři minuty po první brance srovnal skóre na 2:2 Jakub Pokorný.  Následně jsme si vypracovali ještě několik brankových příležitostí, které jsme však nedokázali brankově zúročit. Smolná chvilka pro naše barvy přišla ve dvaasedmdesáté minutě, kdy se míč po centru z pravé strany dostal do našeho pokutového území. Nikým neatakovaný Tomáš Kuchařík jej chtěl odkopnou a při tomto trefil před sebou stojícího Davida Brestovského, od kterého se míč odrazil do vlastní branky. Takže, i když si soupeř prakticky žádnou brankovou příležitost ve druhém poločase nevypracoval, tak šel do vedení díky naší nešťastné náhodě. Nakonec se ukázalo, že tato vlastní branka byla rozhodující. V poslední čtvrthodině jsme chtěli ještě alespoň vyrovnat, ale v zakončení jsme již byli nepřesní a vyrovnávací branku jsme nevsítili. V tomto utkání jsme tedy soupeři vlastně tři body darovali, k čemuž vedly následující důvody. První poločas jsme nechali hrát soupeře, mysleli jsme si, že naše branky přijdou bez námahy, nechali jsme hosty jít jednoduše do dvoubrankového vedení a ve druhém poločase, i když jsme byli jasně lepším mužstvem, soupeři jsme neumožnili si vypracovat ani jednu vyloženou šanci, tak jsme si školácky vsítili vlastní branku. Ale i k takovýmto situacím ve fotbale dochází a je třeba se s tím smířit. O to je fotbal krásnější a zajímavější. Nezbývá než soupeři ke třem bodům pogratulovat. V případě, že nechceme aby se takovéto zápasy neopakovaly, tak musíme hrát oba poločasy naplno a ne dotahovat vše až ve druhém poločase.